Při jízdě autem musíme dodržovat mnoho nejrůznějších pravidel. Ta jsou dána zákonem, a valnou většinu z nás naučí v autoškole, i když některá známe již od rodičů, když nás vozili v autě. A jedním z těch, které jsou v podstatě nejznámější, je i takzvané pravidlo pravé ruky. To je poněkud specifické pro naši republiku, ovšem je poměrně běžné a jasné. V podstatě znamená to, že když jsme na křižovatce, dáváme přednost autu, které se blíží zprava po naší ruce. Samozřejmě při tom bereme v úvahu i jeho rychlost a vzdálenost od křižovatky, ovšem obecně platí, že na křižovatce má zkrátka přednost.

Je to jednoduché pravidlo, které značně usnadňuje provoz. Ovšem jako u všech pravidel, i zde existují výjimky, které je nutné brát v úvahu. Tou první jsou samozřejmě křižovatky řízené semaforem. Zde se musíme řídit světelnou signalizací, bez ohledu na to, jaká je naše konkrétní pozice a zda se po naší pravé straně někdo nenachází. Je to jedním ze základních věcí, neboť semafor je nadřazen ostatním pravidlům silničního provozu, včetně pravidla pravé ruky. Ovšem jsou i jiné situace, ve kterých přednost zprava neplatí. Tou je, pokud je na křižovatce značkou vyznačena hlavní a vedlejší silnice.

V takových případech má přednost auto jedoucí po hlavní silnici, ať už přijíždí zleva nebo zprava. Je proto nutné si vždy pečlivě všímat, zda jsme na hlavní či na vedlejší silnici, a podle toho se řídit. Je tedy jasné, že situace není tak jednoduchá ani v tomto případě zdánlivě velmi jasného pravidla. Je tedy nutné si vědět, jaká je jeho platnost a jaké jsou výjimky. Jen tak si zajistíme, že naše jízda bude bezpečná jak pro nás, tak i pro ostatní účastníky silničního provozu. A, je potřeba říci, to je to, co by pro nás mělo být nejdůležitější. Jakkoliv si to neuvědomujeme, auto je mnohatunové monstrum, a jako k takovému je k němu nutné přistupovat.